Ubytování 

V loňském roce jsme s manželkou navštívili město Eilat u Rudého moře a tak jsme se rozhodli, že se podíváme na druhý konec Izraele ke Středozemnímu moři. Náš výběr, bohužel, ovlivnil posun termínu letu do Tel Avivu, neboť oproti původnímu pátku ráno se letělo v sobotu ráno a to je Šábes/ nebo taky Šabat nebo Sabat/. V podstatě je to jedno, protože nic nefunguje, tedy kromě taxíků, které vás oškubají až na slipy. Naše původní ubytování ve městě Aškelon tím padlo, protože bychom za taxík tam i zpět dali víc, než za celé ubytování a tak jsme se rozhodli /bohužel/ pro levnější variantu v Tel Avivu. Našli jsme si přes portál ****** celkem levné ubytování /tedy relativně, protože v Izraeli je zhruba 3 - 5x dráž, než u nás/. Podle fotografií na portále jsme usoudili, že by to nemuselo být špatné, 200 metrů od pláže.

Po příjezdu na ubytování jsme ovšem zažili nebývalý šok! Především - ubytování bylo v suterénu, vlastně v jakémsi bunkru, který mi připomínal výcviková léta na vojně v 80 létech minulého století. Od všade trčely dráty a různé hadice. Ve zdích byly díry, které vedly bůhví kam /později jsem to zjistil. Byly to hlavní trasy švábů, ale o těch až později/. Spolumajitel nás zavedl do našeho pokoje/ ó jak vznosné pojmenování/ který nám byl přidělen a spěšně se vzdálil z dosahu ubytování. Ano, už vím, jaké je to být v kataleptickém stavu...Je to popsáno dokonce tak, že je to "symptom mizejícího kokainového opojení". U nás to byl, bohužel, symptom mizejícího opojení z krásné dovolené. Špinavá špeluňka 3x3 metry se dvěma narvanými postelemi stlučených snad na koleně a jednou pryčnou, na kterou jsme byli nuceni si dát oblečení a jiné věci, protože v pokoji byla absolutní absence skříní, či jiného odkládacího ústrojí. Zamřížovaná okénka u stropu/byli jsme přece v bunkru/ nepropouštěla mnoho světla a chmurně svítící jediná zářivka dodávala tomuto "obludáriu" jedinečnou hamletovskou atmosféru. Pochmurnost tomuto prostoru dodával navíc velký, špinavý a zaprášený větrák.

Vypotáceli jsme se z ubytovacího prostoru/nemám dále odvahu nazývat toto místo pokoj/ s tím, že si alespoň uvaříme kávu. V podmínkách ubytování totiž byla deklarována kuchyňská linka... Jistě, ale kuchyňská linka se vyznačuje jistými náležitostmi, jako je třeba tekoucí voda se dřezem. Dřez jsme nenašli, vodu jsme objevili asi pět metrů na WC. V popisu kuchyně bych podotknul, že obsahovala ledničku /zamrazeno se zbytky jídel a vylitých tekutin/, mikrovlnou troubu /která se ovšem nemohla časově a tepelně nastavit a musela se hlídat ručně/ a také rychlovarnou konvici, která snad jediná splňovala kriteria nazývat se plně funkční. A pochopitelně součástí této "kuchyňky" byl také neustále přeplněný koš, který měli majitelí vyklízet, ale také vytírat alespoň 1x denně, ale dělo se to někdy 1x za dva dny a ke konci pobytu i 1x za 3 dny.

Koupelna a WC bylo v havarijním stavu rezavé, součástky odpadávaly, různé dráty trčely ze zdi. Sprchy na tom byly podobně, ale byl tam bonus. Při prvním sprchování jsem zjistil, že se se mnou koupe šváb. Asi 5 cm velký kamarád plaval /nebo dělal, že umí plavat/. Tak jsem vypustil vodu a nechal jej odlézt do výlevky. Nebyl to jediný kontakt. Druhý den při snídani jsem svůj pohled bezděky zamířil na svoje chodidlo a ejhle pěticentimetrový šváb mi seděl u nohy a žadonil o nějaký žvanec. Dupl jsem nohou, on bleskově asi 20 cm odběhl a pak se znovu přišoural k mé nože loudit žvanec. Posléze jsme zjistili, že onen apartmán je prolezlý šváby. Největší měli kolem 5 cm, menší /snad jejich děti/ kolem 2 cm. Měl bych uvést hodnocení, ale nikde není napsáno, že je zde i méně, než jedna hvězdička. Proto dávám tedy 1*.

Strava a stravování 

Stravování jsme měli vlastní a to byl balzám na náš pobyt.

Vybavení, služby a personál hotelu 

O vybavení jsem se rozepsal v kapitole "Ubytování". Myslím, že tohle by tady ve střední Evropě žádný hygienik nepovolil.

Okolí hotelu 

Ač blízko pláže /200 metrů/ ulice působily oprýskaným dojmem. Byly v mnohem horším stavu, než nový Tel Aviv. Jistě, byly to domy staré, ale bylo vidět, že se o ně nikdo nestará v otázce údržby a obnovy.

Celkový dojem 

Celkový dojem mohlo sice zlepšit teplé a čisté moře, ale tento dojem pokazily ryby, které koušou do pat a taky žahavé medůzy, takže mnoho lidí/ mezi nimi i manželka/muselo vyhledat octovou pomoc na stanici první pomoci na pláži. Takže mohu odpovědně napsat, že to byla nejhorší dovolená v našem životě od roku 1993, co jsme začali jezdit do zahraničí.