Ubytování  průměrně (2,9/5)

Ani nevím kde začít, začnu tím lepším…koupelna…plus mínus OK, dveře do sprcháče se špatně zavíraly, větrák po nahození hučel, jako německé kulometné hnízdo při vylodění na Omaha Beach. Takže když, šel jeden z pokoje v noci na záchod automaticky vzbudil asi půl patra. Naštěstí vše bylo relativně čisté a co s tím uklízečka mohla udělat to udělala. Navíc každý den měnili ručníky a občas i povlečení.

Skříně používala během přejezdu určitě rudá armáda, protože jsme tam našli vzkazy psané azbukou a krásně vybarvenou rudou hvězdu. Navíc neskutečně páchly starým nábytkem, takže jsme jako skříň využívali třetí neobsazenou postel.

Zásuvka je na pokoji jedna, plus k tomu prodlužovačka, do které jsem neměl odvahu nic zapojit.

Inzerovaná SAT/TV byla malá přenoska někdy z poloviny devadesátých let, která absolutně nešla naladit, ale vydávala od to zajímavější zvuky, tudíž jsme ji radši ani nepouštěli.

Lednice bez osvětlení, výparník bublal takovým stylem, že jsme ji na noc vypínali abychom mohli spát, přes den, když jsme ale byli pryč, dokázala na plný výkon zase zmrazit celou horní poličku…úctyhodný výkon na lednici z minulého tisíciletí.

Klimatizace, asi jediný kousek vybavení z tohoto tisíciletí, měla vlastní dálkové ovládání a fungovala bez problémů, ovšem její elektroinstalace by asi u nás revizí neprošla. Elegantní zakončení kondenzační trubky bylo přímo na balkon, takže voda vesele kapala na zem a stékala po fasádě k sousedům.

Jako jedni z mála jsme měli dveře na balkon, které šli zamykat a nezavírali se na hřebík, nebo skobu. Jako moskytiéra místnímu údržbáři postačil kus záclony natvrdo přibité hřebíky do balkonových dveří a přilepené suchým zipem.

Dveře do pokoje, a hlavně jejich zámek taky poměrně unikátní, ještě jsem neviděl zámek, kterým se dá otočit třeba dvacetkrát a stejně se nezamkne, anebo naopak neodemkne. No naučili jsme se, že jeden západ je víc než dost.

Bezpečnostní schránka na pokoji samozřejmě nebyla, ani nebyla inzerovaná, byla možnost využít za cca 10E se zálohou 20E trezor na recepci. Když jsem ho uviděl opět mi proběhla hlavou vzpomínka na film o prvorepublikových kasařích. Svoje nejlepší léta už měl dávno za sebou, tak jsme se rozhodli službu nevyužít.

Celkově pokoj malý od dveří jsme byli hned v posteli a průchod na balkon by tělnatějším osobám mohl činit výrazný problém. Asi jako nejmenší kajuta na lodi, nebo velikost dvou sklepních kójí…jen nevím kam by se ještě měla vejít inzerovaná dětská postýlka. U lidí, kteří mají výšku cca kolem 190cm, jsem se vyptával, jak se do postele vešli…odpověď byla jednoduchá…nevešli, spali stejně jako já skrčení na proležené pérové matraci. Kdo je marod na záda, ať si radši lehne na zem, pokud má kam.

Strava a stravování  průměrně (3,6/5)

Nevěřil jsem vlastním očím, co všechno (resp. nic) se dá schovat pod nálepku all-inclusive (tohle vidím spíš na problém cestovky, než na to, co nabízí běžně ubytovna).

Po očku jsem sledoval kolik lidí v kuchyni vaří pro celý komplex místních ozdravoven a můj obdiv patří za jejich osobní statečnost. Dva kuchaři (občas jen jeden) slečna na nádobí a jeden chlapec jako sběrač a obvykle jeden vrchní na celou restauraci.

My šťastnější jsme měli výběr obvykle ze 4 jídel, jiné ozdravovny si musely narazit výběr ze dvou dopředu.

Snídaně: Vejce na několik druhů, plátkový sýr, několik druhů salámů s minimálním podílem masa, párky s maximálním podílem sóji a mouky, tvarohový sýr (asi nejlepší z nabízeného). Marmeláda, kuřecí paštika (podíl kuřecího separátu 25%, zbytek jsem neidentifikoval, chuťově nebyla úplně nejhorší), kdo byl rychlý měl rajče nebo okurku bez chuti. Opět veka a když se zadařilo objevila se i nějaká grahamová houska.

Obědy a večeře: Polévka z polotovaru, opakovalo se: dušené maso, ryba v těstíčku, průsvitný řízek, pak nějaké výrobky z mletého masa (občas polotovar), přílohy: rýže, těstoviny, bramborová kaše, hranolky. Občas se našla nějaká zelenina v podobě krouhaného zelí, okurky. Jedenkrát nebo dvakrát byl meloun a byl to o melouny boj. Jedenkrát jsem zaregistroval oříškovou zmrzlinu, k ní by se asi mělo dát ponaučení pro starší ročníky, že když si lžící k tomu určenou naberu zmrzlinu, tak ta lžíce se následně neolizuje a nevrací zpátky do nádoby. Jinak maximálně kompot, který jsem opravdu ještě standardně v restauraci podávat neviděl.

Nápoje: Postmix, který je asi prvním výrobkem tohoto druhu, vyrábí roztodivné napodobeniny džusů z prášků nasypaných v zásobnících. Po jednom napití jablečného výrobku, který jsem mylně považoval poprvé za džus, jsem nejen, že nedokázal identifikovat chuť, ale měl jsem pocit, že mám hyperglykemický záchvat. Chybami se člověk učí. Naštěstí z toho tekla i voda. Obdobně je na tom kávovar, jen bez přídavku 10g cukru na 50ml nápoje (Pozor na horkou čokoládu!!! To byl čistý rafinovaný cukr!!!). Další věc, která mě neskutečně překvapila, byly kávové lžičky vyrobené z PVC a vyraženým „Made in West Germany“, od pádu Berlínské zdi uběhlo téměř třicet let a nechci si ani představit kolik lidí přede mnou si pochutnávalo tímto nástrojem… K dispozici dále bylo zvětralé předem natočené pivo a víno, které bych se neodvážil označit za stolní.

Plážový bar

Je jediné místo, resp. jeho část, kde můžete čerpat all-in, ale jen ve formě lokálních nápojů (přeslazená jahodová šťáva, instantní káva, pivo z 2l PET, a ředěný ocet vydávaný za víno), takové lokální nápoje nikde jinde nepotkáte, to vám garantuji. Hlavně nepočítejte s žádným snackem, kdybyste náhodou měli hlad.

Navíc plážový bar je rozdělen na dvě části 1/5 baru – sekce all-in servíruje se hnus zdarma. Zbývající 4/5 baru – servírují se normální nápoje a jídla v cenách lidových a rozhodně za celou dobu neutratíte za ně tolik, kolik jste dali za příplatek na all-in. Jen s sebou musíte pořád tahat šrajtofli.

Na všechny jídla, pokud si je i po tomto koupíte choďte včas! Jinak se lehce stane, že už něco nebude. Číšník sice rád přiobjedná, ale pokud je z čeho.

Ideální je si vzít pouze pobyt se snídaní (nebo radši i bez pokud to jde) a najíst se venku, jídlo je opravdu za přijatelné ceny a hlavně chutné a čerstvé. Osobně mi chyběla na „hotelu“ jakákoliv čerstvost surovin, sezónní zeleniny a ovoce, nebo oliv, kterých je všude jinde spousta. Všechno byla klasická těžká jídla, které nemáte v letní sezoně ani chuť jíst. Nemůžu ovšem říct, že bych trpěl hlady, nebo něco (kromě nějakého mletého masa) bylo vyloženě nepoživatelné. Kuchaři se snaží, ale to je asi tak všechno, co s tím v daných podmínkách můžou udělat.

Poslední věc, co se jídla a stolování týče, zmíním „zasedací pořádek“ první den pochopíte k čemu slouží podivná papírová kartička, kterou jste dostali při check-inu. Kartička se zasune do plastového udělátka (tohle za vás udělá manažer restaurace když první den zmateně bloudíte a hledáte kam si sednou – se slovy kartička bude tuuuu a vy seditě celu dobu tuuuuu). Pokud jste jen dva, přihodí vám ke stolu další zmatenou dvojici, takže se tam sotva vejdete a máte tím pádem po jakémkoliv soukromí u jídla. Naštěstí se s lidmi dá domluvit, tak se můžete se svými kolegy vystřídat. Absolutně tento systém postrádá smysl, ale zřejmě je to jeden z dalších zvyků přetrvávající z dob předrevolučních.

Vybavení, služby a personál hotelu  průměrně (3,2/5)

Hotel disponuje bazénem s ultrachlorovanou vodou o teplotě 16 stupňů. Takže tam pravděpodobně vlezete poprvé a naposled. Posilovnu jsme raději ani nezkoušeli hledat. Výtahy jsou klasické ze sedmdesátek s vnitřními zavíracími dveřmi. Jenže dveře nedovírají a výtah se tím pádem pravidelně zasekává. Takže doporučuju dveře držet po celou dobu jízdy. Některým asi nedošlo, proč se toto děje, takže se bouchání a zvonek z výtahu ozýval poměrně pravidelně. Raději jsme chodili ty tři patra pěšky, byla to jistota, že dorazíte včas a taky toho že se na vás v tom malém výtahu bude lepit někdo další obezitou třetího stupně.

Personál hotelu dělá opravdu co může, nemůžu říct půl slova na to že by se někdo nesnažil, vždycky se dalo domluvit a pořešili všechno co bylo potřeba. Speciální dík patří pánům z baru / kavárny, kteří jsou pohotoví zábavní a když si u nich něco dáte (na rozdíl od hostů, kteří tam chodí pouze sát wifi zdarma, podotýkám, že neomezená datová SIM od Černogorského Telekomu stojí 10E na 10dní a to jsme ji celou dobu v tabletu i mobilu šťavili o 106 a vysosali jsme asi 25GB) a velice ochotně vám pošlou v průběhu večera i pár panáků on the house. Prostě jsou rádi, když můžou dělat svoji práci a to je někoho obsluhovat a ne se jen dívat na bandu, která tam chodí na internet. Uklízečky také chválím a recepci také. Těžko se něco řeší v budově, do které asi nikdo posledních 50 let skoro nic neinvestoval.

Zastoupení CK a animační programy:

Chválím paní delegátku Marii, se vším pomohla, všechno zařídila a další pochvala je za její odvahu a za to co si musela všechno vyslechnout a vytrpět za CK, bohužel ona je tím prvním na ráně, takže vždycky slízne tu první vlnu nespokojenosti.

Proboha vysvětlete mi někdo, co je to ten Šlágr, nebo alespoň při nákupu v CK dejte upozornění, že budou probíhat nějaké pološílené hudební večery, na nichž se snaží skupina poskakujících v důchodovém věku dokonat zlomeninu krčku, kterou ještě nedorazil čas. Lidi, kteří za běžných okolností sotva dojdou na tramvaj, tam v divokém reji odhazovali francouzské hole a křepčili na Jede jede mašinka a podobné nesmysly. Nebylo by lepší v cizí zemi poznat spíš jejich kulturu? Nebo se s tím zavřete někam do tělocvičny a neblokujte jedinou hotelovou kavárnu. Na druhou stranu při cenách za vstupenky, docela chápu pořadatele a jsem vlastně rád, že se starší generace baví a chvilku se i směje a pořád jen na vše nenadává, jen to nemusí být na terase hlavní kavárny.

Pláž a moře  průměrně (4,3/5)

Pláž je opravdu dlouhá, proto se jmenuje Veliká Plaža. A tím, jak je velká, tak se po ní pravidelně odpoledne prohání písečná bouře, máte najednou všude písek, svršky a nápoje poletují, osprchovat se je nemožné. Moře je pořád po kolena, dojdete až k bójkám a pořád nikde voda. U bójek si to zase ráda prý užívá ropušnice, takže je tam slušná šance, že si užijete nějakou srandu s jejím neurotoxinem. V okolí se nachází spousta dalších pláží Malá, Ženská, Copacabana, Valdanos. Poslední se nám líbila nejvíc. Ta je oblázková krytá skaliskem, dá se tu i plavat, doporučuji obuv do vody. Jsou k dispozici lehátka i restaurace, toalety za 50 centů a paní vám s úsměvem odmotá asi půl kilometru toaletního papíru. Nad pláží se nachází olivové háje a krásná krajina. Do Ulcinje dojdete v pohodě za hodinku pěšky. Taxi z/do hotelu vyjde na 10E.

Okolí hotelu  průměrně (3,3/5)

Areál odpovídá všemu ostatnímu, ubytovny, lavičky, hřiště a k tomu se to snaží zachránit spousta oleandrů. Pláž je cca 200-250m od hotelu a ne inzerovaných 50, ale to je fuk když se tam stejně nedá moc pobývat.

Celkový dojem  průměrně (3,4/5)

Pokud mám hodnotit Montenegro, tak je to velice hezká zem s absolutně nevyužitým potenciálem. Určitě se jednou vrátím, ale vezmu si apartmán a budu chodit někde po místních restauracích a pravděpodobně někde v Budvě, nebo větším městě. Hotel Olympic přesně odpovídal tomu, co mi nabízelo Trivago nebo Booking.com 7 nocí pro dva za 240-300E, při této ceně bych pravděpodobně očekával něco ve stejné kvalitě, nebo jak se říká bez štěnic s ramínkama. Při ceně 36.000, které jsme se ženou zaplatili jsme si mohli užívat v 5* hotelu a nepokoušet se o reparát na pionýrský tábor. Nicméně i stezku odvahy, která vlastně byla po celou dobu pobytu žena ustála vesměs s úsměvem na tváři, čekal jsem po příletu scénu a okamžitý odlet domů, jak to proběhlo u jiného spoluturisty. CK by se měla trošku zamyslet nad poměrem kvality a ceny, které nabízí, taktéž by měla upozornit, že pobyt je vhodný pro cílovou skupinu 65+ s podivnou úchylkou v českých nejhorších odrhovačkách, které jsem kdy slyšel a možná ani neslyšel. Věkový průměr turistů pod 60 srazil až příjezd dětského tábora, což jsem při pomyšlení na klidnou odpočinkovou dovolenou také neočekával. Přežili jsme to jen díky výletům a tím také chválím paní průvodkyni Janu. 7 dní bylo až moc, kdybych měl být víc, zvážil bych žalobu CK za vážnou psychickou újmu, nebo proplacení výdajů za protialkoholní léčbu.