Ubytování  průměrně (3,4/5)

Doprava na Adu Bojanu je určitě časově méně náročná z letiště Podgorica než z albánské Tirany, zabrala nám necelé dvě hodinky. Během cesty vidíte kus černohorského pobřeží.

Co se týká samotného ubytování, často se zde uvádí, že je spíše pro nenáročné. Nám ale naprosto vyhovovalo. Každý pokoj měl svůj balkón oddělený od sousedních, takže poskytovaly dostatek soukromí. Pokoje byly jednoduše zařízené, ale čisté (probíhal každodenní úklid a výměna ručníků). Postele byly pohodlné a koupelna nově zrekonstruovaná. Přivítaly bychom tam možná závěs, který by odděloval sprchový kout - vždy jsme během sprchování dost nacákaly, pak vytřely předložkou, kterou nám další den vyměnili. Někdo zde psal, že mu celý týden netekla teplá voda - na začátku jsme byly delegátkou během informační schůzky upozorněny, že si máme spustit bojler, v tom asi spočíval celý zádrhel. TV jsme letmo zapnuly, rovnou se nám objevila ČT24, ale po loňských zkušenostech jsme jely připraveny prožít týden bez TV i internetu (ten je v recepci hotelu za poplatek). Malá lednička s mrazáčkem fungovala (vyráběly jsme si led do nápojů a uchovávaly Nikšičko a víno, třílitrový barel s vodou musel stát vedle - ale měly jsme led).

Co se týká nočního klidu, v loňském roce zde byl klid přímo božský, měly jsme pokoj otočený k moři, letos jsme měly pokoj natočený k ulcinjské Velké pláži, odkud byly vzdáleně slyšet zvuky diskotéky. Na samotném ostrově žádné noční řádění neprobíhalo, pouze na terase restaurace večer občas vyhrával k tanci a poslechu muzikant, spíše ovšem "pro starší a pokročilé", tento nepříliš hlučný koncert vždy skončil určitě před půlnocí.

K dispozici byla v pokoji asi opravdu jen jedna dvojzásuvka - tedy jedna na ledničku, jedna na TV (tu jsme využívaly především pro nabíjení baterek do foťáků a mobilu) a pak ještě jedna v koupelně (takže jsme zvládly i současné nabíjení dvou telefonů, případně si uvařit v rychlovarné konvici kafčo - konvici jsme měly s sebou). Pokud je pokoj na výběr, nejlepší je ubytovat se v patře s výhledem na moře. Elektřina nešla pouze jednou během dopoledne kvůli požáru (nikoliv přímo na ostrově), jinak jsme žádné výpadky, o kterých se tady psalo, nezaznamenaly.

Voda nebyla pitná, je minerální, lehce smradlavá (turisté z Poděbrad říkali, že je jako ta "jejich", na sprchování v pohodě (snad dokonce s léčivými účinky), na čištění zubů také. Zpočátku nám vadila více, nakonec jsme si zvykly a přestaly její "aroma" vnímat. Kvůli komárům jsme si přivezly strojek proti hmyzu do zásuvky a spaly jsme s otevřenými balkónovými dveřmi, klimatizaci jsme spouštěly snad jen jednou.

Strava a stravování  průměrně (3,7/5)

Stravování 3x denně probíhá ve velké restauraci/jídelně, kam se smí pouze v oblečení. Zde má každý u stolu pro čtyři přiděleno místo k sezení. Pokud jedete ve dvou, dostanete navíc přiděleného jednoho až dva spolustolovníky. Vloni to pro nás bylo super, protože jsme u společného jídla zažili spoustu legrace. Letos nám to úplně nevyšlo, každopádně není pravděpodobné, že se u jídla pokaždé všichni potkáte.

Oproti loňskému "light all inclusive" byla letos plná penze s nápoji, což se moc nelišilo, navíc tento popis více odpovídá skutečnosti. Ráno se podávala káva (neomezeně) + nápoje z postmixu. K obědu bylo nealko + sklenice rozlévaného vína nebo piva, totéž z k večeři. Snídaně probíhaly formou bufetu, na oběd se podávala polévka a vybíraly jsme si ze dvou jídel, večeře byla opět formou bufetu.

Milovníci masa si přijdou na své, mně trošku chybělo něco sladkého (zmrzlina jednou, buchta asi dvakrát, puding jednou), z ovoce jen jablko, banán, meloun, což je škoda. Omezená nabídka snad souvisí s pověstnou černohorskou lenivostí, neboť na trhu v Ulcinju jsme viděly nepřeberné množství nádherného ovoce za příznivé ceny.

Vařila se nejen jídla podobná českým (pro turisty vyhledávající v zahraničí českou kuchyni byl i řízek), objevovala se různá ragú, ale v nabídce bývala také balkánská jídla (musaka, pljeskavica...), dvakrát nebo třikrát byla ryba. Salát se opakoval stále zelný (dobrý), ve stálé nabídce byla nakrájená rajčata a okurky, bohužel šopský salát jsme neochutnaly nikdy.

Co se týká množství, nestěžoval si snad nikdo, ani kluci-jedlíci. Během dne jsme vůbec nikdy nepociťovaly hlad a naše předsevzetí zajít si někam do restaurace na jídlo skončilo nenaplněno, protože by se do nás nic dalšího nevešlo. Po návratu jsem zaznamenala váhový příbytek + 1 kg. :-)

Vybavení, služby a personál hotelu  průměrně (3,5/5)

Recepce patřící k jednotlivým "domečkům" je v hlavní budově společně s jídelnou. Na začátku pobytu se tam odevzdává cestovní doklad, který jsme si ale vyžádaly zpět a měly jej uschovaný u sebe. Recepci jsme využily k odeslání pohlednic (na místě k zakoupení pouze hrozně kýčovitá Ada Bojana, proto jsme si koupily Adu v Ulcinju; na recepci jsme zakoupily známku za 1 euro a nechaly pohledy poslat).

Personál ubytovacího zařízení je příjemný, kluci se nás nikdy neopomněli zeptat: "Kako si?" Taktéž byl příjemný personál restaurace i paní uklízečky.

Delegátka Bohunka je svérázná žena, ne úplně s každým si sedla, ale my s ní navázaly perfektní vztah (a určitě ne proto, že bychom si od ní kupovaly rakiji či víno Kokot, jak tady někdo uváděl). Asi není typem delegáta, který má od rána do večera profi americký úsměv, každopádně nám vždy dobře poradila, a pokud něco neklapalo, tak vše zařídila. Služby delegáta jsme zvyklé využívat minimálně, spíše co se týká detailů, vše podstatné o své dovolené i o možnostech výletů si zjišťujeme na internetu a zvládneme to vždy, přestože jezdíme na LM zájezdy často koupené den před odletem.

Jedenkrát jsme se zúčastnily animačního programu v baru na pláži, který se nazýval "Černohorský večer" (byl puštěn dokument o Černé Hoře s M. Donutilem a následoval kvíz). Vloni jsme využily možnosti navštívit Albánii, pro ty, kteří neznají Černou Horu, je velmi zajímavý i fakultativní výlet Montenegro Tour (jely jsme předloni, když jsme navštívily Budvanskou riviéru - z Ady je přece jen trochu z ruky).

Letos jsme dvakrát vyjely do Ulcinju. Jednou s Bohunkou na denní výlet za 6 euro: albánské trhy + market a Ulcinj (zde bych zkrátila dobu na albánských trzích a v marketu na polovinu a více prostoru ponechala samotnému městu Ulcinj a domnívám se, že by souhlasila naprostá většina účastníků). Noční Ulcinj nás překvapil zalidněností a cvrkotem, který tam ve dne nebylo vidět. Určitě doporučujeme se do města podívat - lze využít dvakrát denně mikrobusové dopravy za 6 eur do Ulcinju přímo od hotelu (9-13, 20-23 hod). Domluva s místním řidičem je bezproblémová.

Kromě toho Bohunka nabízí jednak fakultativní výlety CK, jednak doporučuje třeba výlet na Ženskou pláž (pouze pro ženy) nebo plavbu lodí kolem ostrova spojenou s konzumací rakije, které jsme se nezúčastnily, ale vypadala velmi vesele. :-) Turisté (i rodiče s dětmi) také využívali možnost romantické vyjížďky na koních po ostrově. V nabídce byly i masáže.

Pláž a moře  průměrně (4,4/5)

Pláže jsou písčité, s černým pískem, který je snad radioaktivní a léčivý. Ležení na něm bylo moc příjemné, někteří se do něj i zahrabávali. Pláže jsou velmi blízko ubytování, my bydlely v apartmánech, co byly nejdál, a trvalo nám to tak dvě až tři minutky, než jsme došly k moři. Přístup do vody je velmi, velmi pozvolný. Jak přeháněla delegátka Bohunka, "musíte jít kilometr, než si zaplavete". Ve skutečnosti je to tak (snad dobrým odhadem :-)) 30 metrů, což je i tak dost a z tohoto důvodu je pláž vhodná pro děti.

Naturisté si mohou vybrat ze dvou pláží, předělem je bar na pláži. My jsme chodily na tu levou, kde byl větší klid a méně lidí. Koupající bychom spočítaly zpravidla na prstech jedné ruky. Byla sice vybavena horšími lehátky než vedlejší pláž (ale za stejnou cenu - 8 eur), ale maximální klid nám to vynahradil. Za ní následuje "smíšená" pláž - dle slov delegátky pro ty, kteří "ještě neví, co jsou", a pro lidi s vlastními slunečníky. Napravo je za nudistickou "hlavní" pláží také pláž pouze pro "textiláky". Je u pravého ústí řeky Bojany, která se dá přeplavat (někdy snad i přebrodit) a dostanete se na ulcinjskou Velkou pláž. Naši spoluturisté se koupali v moři i v řece, s dětmi využívali proud řeky do moře atd. Žádná z pláží není rozhodně narvána lidmi, naopak.

Moře bylo velmi různorodé. Vloni byly polovinu pobytu velké vlny (červená vlajka), do kterých se dalo skákat a na plavání to nebylo. Letos bylo na začátku moře líné, plavací, později se rozvlnilo (žlutá vlajka), přišel vítr a následně se dost ochladilo (jeden den jsem si připadala jako na Baltu). Vítr nás tentokrát potrápil trošku více, zvedal i písek na pláži, takže lehátko bylo po dva dny nutností. Pravidlem ale takový vítr není, loni nás ovlažoval jen příjemný vánek. Všechny pláže hlídají plavčíci, na nudistické navíc dbají na to, aby nikdo nefotografoval a aby tam nechodili lidé v plavkách. Odháněli dokonce i procházející "čumily". U žen je na naturistické pláži povolen spodní díl plavek.

Okolí hotelu  průměrně (3,4/5)

V areálu jsou dva "místní" pejsci, kterým občas někdo koupí konzervu či dá pamlsek. Jsou hodní a neškodní, naopak údajně hlídají areál před šakaly. Tohle jsme Bohunce úplně nevěřily. Taky nám říkala, že se tam občas projde kráva, která v areálu hledá v době sucha zelenou trávu. Myslely jsme si, že je to pohádka. Když nám kráva prošla o půl jedné v noci metr od balkónu, uvěřily jsme i těm šakalům. Areál byl v noci tichý, sem tam prošel někdo na pláž, proto si krávy občas dovolily dojít mezi domky. Noční klid rušilo jen pískání kulíška nejmenšího. Tři koníčky, na kterých bylo možné se ve dne projet, doprovázelo měsíční hříbě. V noci byli koně ustájení pod přístřeškem a hříbě spalo u nich na zemi. To jsme viděly při našich večerních a nočních procházkách.

Ty patřily především hospůdkám. Kromě dvou barů na pláži (jeden pro naturisty, kam se ale smí v oblečení, a jeden pro "textiláky") je asi pět minut cesty od ubytování na břehu Bojany Čičkova čarda a hned v sousedství dvě další hospůdky, kam jsme chodily vloni; letos jsme si oblíbily delší procházku k mostu, kde na druhém břehu Bojany bylo hospůdek více. Říkaly jsme tomu Stodolní. Pokud jsme chtěly jen na pivko a vínko, tak nejlepší byla hospůdka Rio. Ceny tam byly nižší než na ostrově a nikdo se na nás nedíval divně, že nechceme jíst, neboť ostatní hospůdky u řeky využívali místní spíše k opulentním a pozdním balkánským večeřím. Tam se dalo dojít kolem Bojany po chodníčku, zpět potmě se muselo po hlavní silnici, bylo to asi 1 km. Tohle vše bylo super a romantické, jen bylo třeba se na podvečerní procházku k řece nastříkat repelentem.

Horší byla procházka po pláži k levému přítoku Bojany. Pláž je totiž dlouhá možná tři kilometry a za "smíšenou" pláží s vlastními slunečníky následoval úsek, kde se nikdo nenamáhal uklízet. Vloni jsme došly až k levému ústí řeky a musely si binec vyfotit, abychom doma ukázaly Balkán.

Obchod je na ostrově jenom jeden, "U dědka", jak jsme jej nazvaly. Dědek měl sice smysl pro humor, ale poměrně draho. Nakupovaly jsme tam pouze vodu, pivko a víno. Vloni nabízel i cigarety, letos je neměl v nabídce, proto jsme se předzásobily v Ulcinju (Lucky Strike 2,10 euro).

Celkový dojem  průměrně (3,6/5)

Tato dovolená není určená turistům, kteří vyhledávají během dovolené bohatý animační program, pestré kulturní či sportovní vyžití, koupání v bazénu nebo možnost různorodých sportovních aktivit či vodních sportů. Pokud chcete na kolotoče, diskotéky, vyhledáváte-li večerní ruch, tak sem určitě nejezděte. Pokud preferujete klid, nepřeplněné pláže, moře, kde se nebudete muset koupat ve stoje, a zároveň se nebojíte Balkánu, je to dovolená právě pro vás. A přestože se jedná o naturistický areál, poskytuje návštěvníkům dostatek intimity. Zároveň jsme se zde cítily naprosto bezpečně.