Napsat recenzi

První návštěva postsovětské republiky

Recenze hotelu Dato Guest House (Gruzie - Batumi)

Hodnocení:
Vloženo:
Pobyt: září 2016
Přečteno: 58x
Recenze se líbila: 26 čtenářům
Fotografie: 1
Videa: 0
Komentáře: 0

Naše první návštěva v postsovětské republice byla velmi užitečná. Na vlastní kůži jsme poznali, co to vlastně obnáší. V ubytování daleko od klasických hotelů nebo penziónů. V prostředí obyčejných lidí, kteří mají zcela jiné starosti, než pobývat v hotelu, s průměrným důchodem 200 lari /2 000,- Kč/.

Ubytování 

Ubytováni jsme byli v soukromém domě, který pronajímal pět pokojů. Na to, že jsme se ocitli v roce 1930, byť na předměstí správního města oblasti Adžárie Batumi se 48 000 obyvateli se místní velmi snažili. Na dvoře sice stála tradiční kadibudka s tureckým záchodem /tedy jen stupačky/ / ještě před několika desetiletími tato oblast patřila Turecku/, ale my měli splachovací zachod /bez nutnosti házet papír do koše/ a sprchu. Úklid se neprováděl /což nám jakožto bordelářům vyhovovalo/ a to nám vyhovovalo, protože v našem binci má každý předmět své místo a vždy jsme vše našli.

Strava a stravování 

Strava a stravování je kapitola sama o sobě. V Batumi jsame navštívili restauraci XYZ /nevíme, jak se jmenovala, protože jsme tam utekli před deštěm/ a dali si místní specialitu "chačapuri". A to nebylo dobře... Na jehle, no, jehla... /byla to asi půlmetrová tyč a ostrým koncem, že bych s ní probodl i d´Artagnana/ na které bylo ono chačapuri. Fakticky sýr spletený s těstem bezvýrazné a nevalné chuti, navíc nedopečený, tudíž částečně syrový... Celí zpocení jsme s manželkou "hlodali" co se dalo /bylo to přece placené.../ a snažili se sníst, co to dá. To ovšem byla chyba, která se projevila asi za tři hodiny. Bolesti břicha a trvalá zelenožlutá voda vytékající z našich řitních otvorů nám velmi důrazně dala na vědomí, že v těchto oblastech jedině konzervy z našich zeměpisných šířek jsou tou pravou stravou. Útrpná noc, která trvala neskutečně dlouho ovšem neměla skončit slavným vítězstvím našich vnitřních orgánů nad zákeřnou chačapuri. Ráno nás totiž čekala snídaně /kterou jsme si objednali již v nabídce ubytování/ a paní domácí nás přivítala radostnou zprávou, že:" sehnala pro nás místní delikatesu - pelmeně...". Již při příchodu do jídelního prostoru jsem měl dojem, že paní domácí vyváří ponožky. Bohužel, nebyly to ponožky, ale naše snídaně... Navíc nám předestřela tyto pelmeně "jen tak", prostě jen tak bez nějaké přílohy nám ležely na talíři těstovinové útvary všelikého geometrického sestrojení. A kouřilo se z nich... a páchly jako nevyprané ponožky... Požádal jsem alespoň o kečup, abych toto utrpení zmírnil. To jsem ještě netušil, co nás čeká, když do jednoho pelmeně kousneme... Bylo tam maso, no, asi maso nebo hmota, nebo nevím co. Registroval jsem spoustu kostiček, dále gumovou hmotu která se nachází v tlustém mase a pak už nic, poněvadž se mi začal obracet žaludek. No, co budu povídat. Nedali jsme to! Na další den jsme si objednali jen čaj a suchý chléb. Netřeba podotýkat, že požitím pelmeňů se nás zdravotní stav nikterak nezlepšil. Zkoušli jsme to napravit čačou, což je místní alkoholický nápoj, který jsme si koupili u místního prodejce potravin /vlastně všeho/. Bohužel, byla to ta nejhorší lavorovica, jakou jsem kdy pil. Takže jsme zbytek pobytu prožili s chlebem a čajem. Proto upozornění. Kdo pojedete do Gruzie, nelitujte a vezměte spousty našich konzerv. Budou v kufru těžké, ale ony vám to opravdu bohatě vynahradí.

Vybavení, služby a personál hotelu 

Na to, že jsme se fakticky ocitli v roce 1930 bylo vybavení pokoje standardní. S klimatizací, splachovacím záchodem /ano, na dvoře stál klasický turecký se šlapadly/a sprchou.

Okolí hotelu 

Veliké kontrasty, veliké. Před deseti lety se začalo se stavbou hotelů a to i mezi paneláky stalinistického typu, takže to vypadá celkem nepatřičně, navíc se setkáte s různými absurditami, jako, že se staví moderní hotel a před ním se na trávě pase dvacet krav. To se dělo i u našeho ubytování. Běžící kůň /samotný/ nebo krávy na silnici nebyly zvláštností.

Celkový dojem 

Byl to pro nás po letech dovolených v jižní a západní Evropě šok. Ale pozitivní. Uvědomili jsme si, že si u nás máme čeho vážit a zvláště v postsovětských republikách se nežije snadno. Na vše špatné se po čase vzpomíná v dobrém, tak i na tuto dovolenou budeme vzpomínat v dobrém. Snad jen dovětek, který možná tyto negativa vymaže. Obrovská srdce gruzínských obyvatel, kteří jsou schopni a ochotni pomoci cizinci za jakýchkoli situací /jízda taxíkem zadarmo, půjčení peněz cizímu člověku, kterého pravděpodobně už nikdy neuvidí/. To je obrovský vklad tohoto národa do nastávajícího turistického boomu, který zcela jistě během pěti - deseti let nastane.

Tento hotel bych doporučil(a) svým nejlepším kamarádům doporučuje 1
z 1 recenzentů

Hotel je vhodný pro:

  • Pro mládež

Tato recenze je osobním názorem jejího autora a server Recenze.cz ani jeho provozovatel nenese žádnou odpovědnost za její obsah či pravdivost.

Komentáře

Top nabídky dovolené

Podrobné hledání